Mira

10.01.2019

Jmenuji se Miroslav Krupica a je mi 25 let. Jako malý jsem byl obyčejný štíhlý a vysoký kluk. Postupem času jsem začal přibírat na váze a zhruba ve 22 letech jsem vážil více než 130 kg. Krom posměchu to byl pro mě jeden z odrazových můstků se změnit. Zkoušel jsem různé sporty, např. armwrestling, ale nenaplnilo to mé očekávání. Začal jsem tedy aktivně několikrát týdně jezdit na kolečkových bruslích. Kilogramy šly dolů a za první rok se mi podařilo zhubnut 15 kg. V dalším roce jsem začal navštěvovat navíc ještě posilovnu v Lanžhotě, kde se mě ujalo pár dobrých lidí. Rázem se z posilování stal můj primární koníček. Opět šly kilogramy dolů (105 kg), ale stále to nebylo ono. Zjistil jsem, že bez úpravy stravy nebude má práce a mé finanční prostředky vložené do suplementace využity na 100 %. Proto jsem požádal trenéra oddílu Vladimíra Barkoci o úpravu jídelníčku, který v podstatě už dva roky v rámci možností dodržuji. Po úpravě jídelníčku a změnách v tréninkových plánech šla váha za další rok na 90 kg. Dalším rokem vzrostla moje váha na 91 kg při cca 7 % tuku v těle. To znamená, že při udržení nízkého procenta podkožního tuku u mě vzrůstá podíl svalové hmoty. Největší problém nastal s volnou kůží na břiše, která se rok co rok zmenšuje, ale jde to strašně pomalu. Lidé mi říkají, jestli to s tím cvičením nepřeháním. Problém je v tom, že ti lidé, co to tvrdí, nikdy nezažili, jaké je to být tlustý kluk, kterému se většina lidí směje. A to mě popohání. To mě nutí držet stravu, dodržovat trénink a vytrvat. Stane se to životním stylem. Ti, kteří se mi kdysi smáli, už se nesmějí a respektují mě. Proto chci poděkovat všem, co se na mé proměně nějak podíleli.